Už počtvrté v řadě jsme se zúčastnili turnaje ve Skalách, odkud si (stejně jako loni) vezeme druhé místo, když jsme ve finále nestačili na domácí celek. Černými páskami na rukou jsme ještě jednou uctili památku našeho zesnulého kamaráda a prezidenta klubu Ati Říhy.
Letošní sestava stála čistě na zkušených plejerech, protože termínová listina je poznamenaná covidem a všichni mladší hráči, kteří přicházeli v úvahu, už měli přípravné popř. rovnou mistrovské zápasy. Jediným hráčem pod 30 let byl tedy nováček David Janda a pod 40 let už se vešli jen Rosťa Bakula a Martin Škoda. Všichni ostatní hráči měli minimálně 40+ (!!!). I přesto jsme předvedli slušné výkony a někteří potvrdili pověst nestárnoucích, o čemž se níže rozepíše trenér Luboš Hrbek ve svém hodnocení níže.
Vedení klubu by tímto chtělo poděkovat všem zúčastněným, protože to byl znovu skvělý zážitek a to nejen na hřišti, ale samozřejmě i potom během pověstné druhé fáze.
XXIII. MEMORIÁL JANA BUDÍNA (Skály, sobota 7. 8. 2021), VÝSLEDKY:
DG303 - TJ Drahonice 2:2, na penalty 3:1 (semifinále)
Branky: M. Kopenec (z pen.), D. Janda, penalty postupně proměnili P. Trenda, R. Bakula a M. Kopenec.
SK Skály - DG303 3:1 (FINÁLE)
Branka: R. Bakula
Sestava DG303: Jirka Novák - Martin Kopenec, Michal Polák, Petr Fürst (c), Petr Trenda, Martin Škoda - Honza Jakš, David Bečvář, Radek Varyš, Rosťa Bakula, Filip Bína, Karel Srkal - Láďa Klíma, Vašek Turek, David Janda.
Trenéři Honza Veselý a Luboš Hrbek.
Hodnocení trenéra Luboše Hrbka: "Covid, necovid už zase za sebou máme turnaj ve Skalách. Já s Vesym jsme opět dostali smlouvu na jeden den, kterou vyjednáváme celý rok.
Manager Baky pro nás opět sháněl mužstvo, které by naše trenérské duo uspokojilo. Vše se odehrávalo hlavně přes sms a telefonáty. Nebylo to jednoduché rozhodování, jak by si leckdo mohl myslet, protože my trenéři máme pro svou práci až nadlidské požadavky.
V semifinále turnaje jsme dostali za soupeře Drahonice a to pro nás byla výzva, protože hrát pořád s Číčenicemi už nás nebavilo. Jelikož jsem přijel pozdě, Vesy postavil sestavu, se kterou už se nemuselo během turnaje hýbat, jen korigovat střídání. Zápas jsme vyhráli až na penalty, které rozhodli hráči, kteří měli nejvíce sil a věřili si.
Finále proti Skalám bylo velice zvláštní. Po třech našich hrubkách jsme prohrávali 3:0, ale na hře to nebylo vůbec znát, protože jsme byli jasně lepší a zahazovali jednu šanci za druhou.
Nebudu hráče hodnotit jednotlivě, protože by to nedávalo žádný smysl, ale jako tým to byla velká paráda. Když vzpomenu, že Kuňák v bráně nenadával a hrál skoro stopera, k tomu poziční a střílející Kopyto, rychlík Škodovka, nemluvící Fiat, kapitán Hurd, Vinkelbauer Trendič a universál Srky odvedli vyrovnaný výkon v obraně.
V záloze neúnavný zraněný Pakšík, defenzivní štít Baky, poziční Bečky, bojovník Binič, ztracený syn Turkony, italský reprezentant Baraba, kterého jsme mimochodem dávali tam, kde bylo místo, tak to byla jedna velká fotbalová slast.
Bez útoku se hrát nedá, ale to nebyla naše bolest. Nadějný mladík Jandys, doplňovaný čahounem Láďou Klímou, odvedli pro mužstvo víc než maximum.
Všem bych chtěl za předvedený výkon poděkovat a pochválit. A to, jak dobře víte, moc často nedělám. Dále bych chtěl popřát hodně zdraví, protože sám si chvílemi říkám, jak asi dlouho toto mužstvo +-50 můžu spolu s Vesym vést a zároveň se vézt na této vlně něčeho neobyčejného.
Díky, Lama."